S příchodem chladného počasí začínají lidé v Karlovarském kraji stále častěji využívat kotle, krby a kamna. Právě zanedbaná údržba komínů a topných zařízení ale každoročně stojí za desítkami požárů. Jen během části topné sezóny 2024/2025 evidovali hasiči v regionu 49 požárů souvisejících s komíny, topidly a nesprávnou manipulací se žhavým popelem. Škody dosáhly téměř dva a půl milionu korun.
S klesajícími teplotami se naplno rozbíhá topná sezóna a spolu s ní roste také riziko požárů v rodinných domech, chalupách a dalších objektech. Nebezpečí představují především zanesené komíny, nevyhovující topidla, nesprávně instalované kouřovody nebo neopatrná manipulace se žhavým popelem.
Podle údajů Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje došlo v období od 1. září 2024 do 18. března 2025 ke 40 požárům souvisejícím s komíny. Dalších sedm požárů způsobila nesprávná manipulace se žhavým popelem a dva případy souvisely s nevhodným umístěním nebo instalací topidel. Celkové škody při těchto 49 událostech dosáhly přibližně 2,43 milionu korun.
Nejčastější příčinou požárů komínů bylo vznícení usazených sazí, které hasiči zaznamenali ve 39 případech.
"Požáry sazí v komínech patří v průběhu topné sezóny mezi události, ke kterým hasiči pravidelně vyjíždějí. Přestože se může zpočátku zdát, že hoří pouze uvnitř komína, hrozí jeho poškození a následné rozšíření požáru na střešní konstrukci nebo další části objektu. Nejlepší prevencí je pravidelné čištění a odborná kontrola spalinových cest. Pokud už k požáru komína dojde, lidé by se v žádném případě neměli pokoušet hasit ho vodou a měli by okamžitě přivolat hasiče," uvedl Patrik Žižka, mluvčí HZS Karlovarského kraje.
Na důležitost pravidelné údržby upozorňuje také Josef Nyéki, majitel oblíbené kominické firmy působící na Karlovarsku a revizní technik spalinových cest.
"Lidé si často myslí, že když jim kamna nebo kotel normálně fungují a komín táhne, je všechno v pořádku. Jenže právě uvnitř komína se mohou postupně usazovat saze a dehet, které představují značné požární riziko. Pravidelná kontrola přitom může odhalit i závady, o kterých majitel nemovitosti vůbec neví. Rozhodně bych proto doporučil kontroly nepodceňovat a nečekat až na okamžik, kdy se objeví problém."
Komín nestačí pouze vyčistit
Povinnosti týkající se čištění, kontrol a revizí spalinových cest stanovuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.
U spotřebičů s výkonem do 50 kW včetně, které využívají pevná paliva, je při celoročním provozu nutné čistit spalinovou cestu třikrát ročně, při sezónním provozu dvakrát ročně. U kapalných paliv je to dvakrát, respektive jednou ročně, a u plynných paliv zpravidla jednou ročně. Pro některé typy spotřebičů platí zvláštní lhůty.
Samotná kontrola spalinové cesty se u této výkonové kategorie provádí nejméně jednou ročně. Musí ji zajistit odborně způsobilá osoba s živnostenským oprávněním v oboru kominictví.
Majitelé běžných topidel na pevná paliva s výkonem do 50 kW včetně si mohou za stanovených podmínek komín vyčistit také sami. Pravidelnou odbornou kontrolu tím ale nenahradí.
Kdy je nutná revize komína?
Revize spalinové cesty není totéž co pravidelná kontrola. Provádí se pouze v zákonem stanovených případech, například před uvedením nové spalinové cesty do provozu, po stavební úpravě komína, při změně druhu paliva, v některých případech při výměně spotřebiče nebo po požáru komína.
Revizi musí provádět odborník s příslušným oprávněním.
Za nedodržení zákonných povinností spojených s provozem spalinových cest hrozí fyzickým osobám pokuta až 10 tisíc korun. Pokud v důsledku porušení povinností vznikne požár, může sankce dosáhnout až 25 tisíc korun.
Hořící komín nikdy nehaste vodou
Jednou z nejnebezpečnějších situací je vznícení sazí usazených uvnitř komína. Požár se může projevit silným hučením, jiskrami vyletujícími z ústí komína nebo jeho výrazným zahříváním.
Pokud k takové situaci dojde, je nutné okamžitě přestat topit a přivolat hasiče na tísňové lince 150 nebo 112.
Zásadní chybou je pokoušet se hořící saze hasit vodou. Prudká změna teploty může způsobit popraskání nebo vážné poškození komínového tělesa. Lidé by se také neměli pokoušet požár hasit ze střechy.
Pokud je to bezpečné, je vhodné odstranit z blízkosti komína hořlavé předměty. Po požáru je nutné zajistit odbornou revizi spalinové cesty a do jejího provedení komín nepoužívat.
Nebezpečný může být i zdánlivě vychladlý popel
Riziko požáru se netýká pouze samotných komínů. Hasiči pravidelně vyjíždějí také k událostem, při kterých se vznítí okolní materiál od nesprávně uloženého popela.
I zdánlivě vychladlý popel totiž může obsahovat žhavé zbytky, které dokážou zapálit například plastovou nádobu, dřevěnou podlahu nebo další hořlavé předměty.
Popel je proto nutné ukládat do nehořlavých nádob a umisťovat je na bezpečné místo mimo dosah hořlavých materiálů.
Stejně důležité je používat pouze palivo určené pro konkrétní topidlo, nespalovat odpady, dodržovat bezpečné vzdálenosti kamen a kotlů od nábytku a dalších hořlavých předmětů a pravidelně kontrolovat technický stav topných zařízení.
Hlásič požáru může zachránit život
Zvlášť nebezpečné jsou požáry vznikající v nočních hodinách, kdy lidé spí a nemusí včas zaznamenat kouř ani další varovné příznaky. Nadýchání toxických zplodin přitom může vést ke ztrátě vědomí ještě předtím, než člověk stihne z hořícího objektu uniknout.
Hasiči proto doporučují vybavit domácnosti autonomními hlásiči požáru, které na vznikající nebezpečí upozorní hlasitým zvukovým signálem. Vhodným doplňkem je také přenosný hasicí přístroj a v domácnostech se spalovacími spotřebiči rovněž detektor oxidu uhelnatého.
Pravidelné čištění komínů, odborné kontroly a dodržování základních bezpečnostních pravidel přitom představují poměrně jednoduchý způsob, jak riziko požáru výrazně snížit. Náklady na prevenci jsou totiž nesrovnatelně nižší než škody, které může způsobit jediný zanedbaný komín.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.